Mosty nikdy nepálím
Dlouho jsem se odhodlávala odkrýt pokličku své ateliérové kuchyně a dát dospělým ochutnat toho, co společně s dětmi vaříme a pečeme celá léta. Pojďte na chvíli nahlédnout do jednoho výtvarného projektu, který jsme realizovali s žáky 4. a 5. ročníku ve škole Letokruh.
Přemostění je úsilím k nalezení nové cesty a překonání problému. Ve čtyřech fázích vám popíšu, jak takový projek tvoříme. Nebude to návod na hodinu výtvarného tvoření. Pokusím se vám poodhalit, jak u práce přemýšlíme.
1/ Problém: dva břehy
V první fázi projektu máme na stole problém: vznik terénu. Jak bude vypadat místo, krajina, město, kde je potřeba vytvořit propojení – MOST?
Jde o vytoření problému či pocitu “dvou břehů”. Tam, kde nejsou, nelze stavět spojovací kanál, vztah, komunikaci.
K vytvoření terénu máme k dispozici jen několik omezených odstínů, které symbolizují v plochách louku, les, vodu, budovy, skály... cokoli, co bude následně potřeba propojit.
Práce je velmi individuální, má pouze omezení ve výběru barev. Je možné papír trhat, stříhat i recyklovat zbytky, které se jiným už nehodí.
Výstavba terénu už v sobě může mít zakomponovanou představu přemostění. Chci most přes řeku? Nebo mezi domy? Most nad propastí nebo rušnou silncí? Železniční most? Nebo malou lávku pro pěší? Tato fáze uvažování ale není v tomto bodě nezbytná. Mohu jen tvořit terén jako libovolnou krajinu přírodní nebo městskou a výsledná podoba řešení propojení bude aktuální až v další “projekční” fázi.
2/ Návrh řešení: přemostění
V této situaci přichází na řadu návrh řešení problému. Zatím jen na papíře, v bezpečí.
K dispozici je pouze černá barva a technika šrafování. Typ a styl šrafování zobrazuje použitý materiál, pevnost, strukturu. Umožněny jsou technické popisky a věcné poznámky tužkou.
Konstrukční část práce je kreativní, poskytuje prostor pro různé inovace, nápady jak řešit problém propojení. Hledání nového přístupu a současně využívání starého, osvědčeného. K dispozici jsou prvky jako pilíře, ocelová lana ale i sklo nebo materiály zcela nové, recyklované, nebo organické.
Hlednání možných variant a způsobů propojení nám ukazuje množství přístupů, které vedou k jedinému cíli: domluvit se s druhým břehem, dostat se na druhé území.
Začaly vznikat mosty obytné, soběstačné, kde je možné se usídlit i na půli cesty mezi oběma břehy. Mosty jako samotné území. Mosty zábavné, vlnité a plné dobrodružství a naopak mosty velmi pragmatické a umožňující co nejrychlejší a nejbezpečnějsí přesun z místa na místo.
3/ Praktické využití: přechod na druhou stranu
K přemostění začně docházet už v momentě střetu dvou individualit a dvou tvůrců.
V závěrečné fázi projektu přichází na řadu samotná stavba. Pracujeme v malých skupinkách, nejlépe v náhodně vylosovaných dvojicích na společné stavbě velkého modelu zvoleného mostu. K dispozici je pouze papír, lepidlo, tyčky, provázky.
Každý má svou představu, svůj návrh ideální řešení. Je potřeba se domluvit. Začít vytvářet most komunikace mezi sebou, bez kterého nelze dosáhnout společného výsledku.
4/ Ukaž, co umíš
Na závěr každého projektu nesmí chybět prezentace a následná instalace všech děl společně v prostoru chodby. Meze se nám nekladou. V tomto případě bylo potřeba sehnat podstavce k instalaci prostorových objektů. Některé jsme zavěsili do prostoru. U jiných děti prováděly zátěžové zkoušky.
